( sepsáno 30.1.2023 – den 11 nebo 2 )
Pepa
Měl rád svou práci. Tedy, nebavilo ho mlátit lidi, ale měl rád tohle místo. Nijak se nepředřel a velkou část času mohl strávit pozorováním a někdy i povídáním s děvčaty, pokud se mu chtělo a pokud neměly zákazníky. Nealko měl všechno zdarma a podíl na dýškách taky. Taky ho moc bavilo pozorovat různé hosty, jejich reakce a stavy, do kterých byli schopni se dostat. Tady musel být opatrný, protože pokud někdo ze zákazníků veřejného domu získá pocit, že ho personál špehuje, může to mít nepříjemné následky pro návštěvnost. V duchu se třikrát pomodlil otčenáš a protáhl si záda. Kolik je vůbec hodin? A co je za den? Pátek! A kde je Dana? Vytáhl mobil a vytočil ji.
Dana
Mobil se rozezvonil. Nervózně típnula cigaretu a láhev vložila do nevelké kabelky. Člověk by řekl, že se do ní nemůže vejít. Vyběhla na ulici. Myslela si, že taxík už dorazil, jenže venku žádný nebyl. Zkontrolovala zmeškaná volání a zjistila, že jí volal Pepa. Sesmolila mu rychlou textovku, že už je na cestě a zapálila si další cigaretu. Natáhla dým a pocítila tlak v podbřišku jako každý pátek. Směs vzrušení, strachu a odporu se v ní rozezněla známým způsobem. Dostala chuť na dalšího loka a rychle se schovala za dům. Co by si lidé řekli, prolétlo jí hlavou a obratně vykouzlila láhev meruňkovice z kabelky a řádně si přihnula. Ten oheň v podbřišku se propojil s působením ohnivé vody a teď už hořela odspoda nahoru. Už bylo třeba jen vypít se až k temeni hlavy, aby nic necítila. Mobil se rozezvonil znovu. Odvoz už dorazil, Jirka s jeho nenápadnou stříbrnou oktávkou bez označení „taxi“ byl na svém místě jako vždy. Oharek odletěl k hydrantu a flaška skončila opět v hnědé umělé kůži kabelky. Jedna orbitka zajistila vyšší sebedůvěru voňavě mluvit. Po cestě do auta si málem vyvrkla kotník, v dlažbě opovážlivě chyběla jedna kostka. „Proč zrovna já?“ prolétlo jí hlavou a už seděla na sedadle spolujezdce.
Honza
Viděli se po více než 16ti letech. Václav zmizel do států a jako by se po něm slehla zem. Až před pár měsíci se Honzovi ozval, našel ho přes sociální sítě. Bývávali to kamarádi na slovo vzatí, alespoň na základce a na střední. Proto byl ten den dost jedinečný, oběd si dali v indické restauraci a vzpomínali na spolužáky, spolužačky a nejlepší historky z minulosti. Trochu vína přišlo vhod a za nedlouho už Václav objednával další jídlo, tentokráte zapíjené jeho oblíbeným bourbonem „Window Jane“ z Kentucky. Ukázalo se, že si ho objednal troje balení na týden jeho radovánek v Čechách, čili rozuměj 18 lahví po 0,7 l špičkového burbonu s příchutí vanilky a višně. Na sedm dní! No lépe řečeno šest a půl. Aby mohl tento mok pít v restauraci, musel podplatit číšníka z Nového Dilí, který se napřed tvářil pobouřeně a překvapeně, ale když uviděl bankovky, uklidnil se. Samozřejmě nemohly chybět doutníky, Václav se za mořem „vypracoval“ ( dle jeho slov ) a tak si ve volném čase dopřával ty nejlepší dobroty. Honza byl unavený, protože byl po noční a nezvládl pospat ani minutu, tolik se na jejich setkání těšil. Ve fabrice si z něho dělali chlapi legraci, protože se nemohl na směně na nic soustředit. Jedli, pili, kouřili, vyprávěli, smáli se… Honza se po pár hodinách cítil, jako kdyby se s Vaškem viděli naposledy včera. Zdálo se mu divné, že kamarád chodí nějak často na WC a taky to, že vždycky když se vrátil, vypadal jako kdyby se znovu narodil. Honza už začínal být čím dál více unaven, přeci jen nespal a ještě tolik jídla a pití. Řeč se přesunula k ženám a Vašek vyprávěl, jak ho jeho bývalá manželka obrala skoro o všechen majetek. „Musel jsem začít úplně znovu…no a teď už jim nevěřím ani slovo a nepustím si je k tělu“. Téma ženy bylo tak záživné a v některých fázích tak obšírné, že mu věnovali dalších pár hodin.
Dana
Chopila se znovu lahve a Jirku poprosila, ať si pospíší. Vždy spolu prohodili jen ta nejnutnější slova, přišlo jí, že on do ní vidí, vždy když ztrácela vědomí ( nebo jeho převážnou část ) v jeho oktávce, díval se na ní s chápavým, ale chladným pohledem sfingy. Ta cesta trvala běžně okolo půl hodinky a Dana během ní pokaždé vypila půl až litr tvrdého alkoholu. Páteční zvyk. Znovu si přihnula, ale tentokráte moc najednou a chvilku bojovala s pocitem, že bude zvracet. Vzpomněla si na dechová cvičení a tak se soustředila na pomalé břišní nádechy, to ji zachránilo. Jako už tolikrát. Přece jenom ta jóga k něčemu byla, pomyslela si. Právě míjeli opuštěný kravín a Daně už začínalo příjemně hučet v uších. Jirka jí něco povídal, ona nebyla schopna se soustředit ani na chvilku. Pověnovala se své meruňce a ani nezaznamenala, že jsou už na místě. Jirka trpělivě čekal, než si uvědomí, že dorazili. Nechala mu pětistovku jako vždy pod rádiem a vykouzlila vzdušný polibek. Nebo něco, co tak mělo vypadat. Při výstupu z auta upadla na koleno a punčocháče začaly pozorovat svět okem, které se vytvořilo na pravé noze. Další orbitka.
Pepa
Snažil se znovu rozebrat svůj vztah k Daně. Jak na ní pomyslel, objevila se ve dveřích, vypadalo to, že kulhá na jednu nohu. „Vše v pořádku?“, zeptal se na přivítanou. Ona jen přikývla, mrkla a rychle zahnula na záchod. Ona jako jediná mu nepřipadala jako všechny ostatní. Možná proto, že jezdila jen v pátek. Možná proto, že zbylou část týdne žila normálním životem. Možná proto, že mu jí bylo líto, když viděl, jak moc se musí pokaždé opít, aby to zvládla. Litoval jí i kvůli jejich nemocné dceři. Rozhodně v něm vyvolávala otcovské a ochranitelské pocity.
Honza
Po nějaké době z Václava vypadlo, že na záchodě šňupe kokain, který koupil v Praze, kontakt sehnal na darkwebu. Nabízel mu, ale s díky odmítl. „S tebou není žádná zábava“, odtušil Vašek a pak ho napadlo…. „Co kdybychom si zajeli, pobavit se někam za děvčaty?“ Zdlouhavě se zamyslel a zeptal : „Myslíš na diskotéku?“ Václav dostal záchvat smíchu, až mu lítaly slzy z očí. „No, úplně takhle jsem to nemyslel.“ Zašátral v kapse saka a vytáhl plato červených tabletek a mrkl na Honzu. To je jak v matrixu, blesklo Honzovi hlavou a zeptal se svého Nea: „Pak budu tvořit svou skutečnost?“ a unaveně se usmál. Jako odpověď – další záchvat smíchu. „No, svým způsobem, máš pravdu. Je to tavanamil, nejlepší z léků na podporu erekce!“ Honzovi už nějak vše začínalo být jedno, strašná únava ho drtila takovým způsobem, že by si nejraději lehl pod stůl a prostě usnul, ale to se přeci vůči kamarádovi nesluší!!! Navíc po tolika letech. Ani nevěděl jak, ale za chvíli už se vezli v novém mercedesu na cestě do „The Surprise Night Clubu“.
Dana
Vyhnula se Pepovi, jen na něj kývla, mrkla a rychle zapadla na toalety. V kabině úplně nalevo se zavřela a sedla si na prkýnko. Punčocháčů bylo potřeba se zbavit a nebo jít na punkový koncert, pomyslela si. T a díra vypadala jak volské oko. Posilnila se posledním douškem z lahve a zařídila, co bylo potřeba. Hlava se jí začínala slušně motat a dostala chuť na cigaretu. Punčochy a láhev vyhodila do koše pod umyvadlem, zběžně shlédla svůj zbědovaný obličej a pokusila se na něm malováním vykouzlit něco svůdného. Nebo si to alespoň myslela. Rtěnka ji v rukách poskakovala jako živá a tak ten výsledek byl poměrně divoký. Cítila, že něco není v pořádku. Nevěděla proč, ale ten pocit byl strašně silný. Vyklopýtala ze záchodu a rovnou na bar za Luckou, jako vždy pro silnou kávu bez mléka. Potřebovala teď všechny síly, aby vůbec stála na nohách a navíc majitel podniku už jí několikrát vyhrožoval, že pokud bude chodit opilá, nebude moci u nich pracovat… Jenže oni ty peníze tak zoufale potřebovali pro Jitku…
Pepa
Dnes s ní fakt není něco v pořádku, pomyslel si Pepa a pozoroval, jak se vymotala z toalet. Obdivoval její štěstí opilce, které ji pomáhalo se vkusně pohybovat na hraně mezi pádem a chůzí batolete. Bylo mu jí taky líto. Šel na chvíli ven, zapálil si kamelku a pozoroval městské luxusní taxi, které právě přistálo mezi ostatními vozy na parkovišti. Docela ho to překvapilo, protože tyhle taxíky tady moc často nevídal. V autě bylo veselo, dva muži značně podroušeni platili taxikáři a jeden z nich v angličtině křičel něco jako „jů vana typ?“ Začalo pršet. … Ach Bože, pomyslel si. To zase bude noc. Potáhl z cigarety tak silně, že se zúžila a rychle zkrátila. Pak ji půlku zahodil vedle popelníku. Vrátil se dovnitř. Děvčata ( někde i pánové ) seděla po dvojicích a trojicích po různých částech klubu, Dana se někam vytratila. Pepa odešel do šaten a sundal si tílko, protože se začínal potit. Košile a sako bude stačit. Snad bude dnes klidná noc, prohnalo se mu hlavou.
Honza
Červená pilulka asi zafungovala, protože Honzova nová skutečnost se mu ohlásila tlakem v podbřišku. Prokrvení genitálií ho pomalu začínalo probouzet z jeho opilé únavy. Už nějak neprotestoval a řekl si, však by mi to žena odpustila, jdeme jen na panáka a toho blázna jsem neviděl víc než 16 let! Mrkl na Václava, který se právě snažil vnutit taxikáři tisíc korun jako dýško a zároveň jakousi jistinu, že pro ně přijede kdykoli v noci či přes den. Tomu už bylo vcelku jedno, co jim slíbí, protože pochopil, že si to stejně nebudou pamatovat. Když se konečně vymotali z vozu, podpírajíc jeden druhého se doklopýtali do nočního klubu „Překvapení“. Vašek vypadal, jako by se dostával do extáze. „České ženy, konečně!“, pořvával po cestě dovnitř. Klub byl zařízen vcelku vkusně, několik částí bylo rozděleno na oddělená sezení, kam se vešlo okolo šesti lidí. Polovina těchto „boxů“ byla zaplněna buď jen děvčaty a nebo děvčaty s pánskou společností. „Pojďme na bar!“ zavelel Vašek a oba kupodivu bez větších obtíží usedli na vysoké barové židle. Dlouhonohá „Barbie“ bez poprsí = barmanka Lucie se s nimi snažila vykomunikovat, co by vlastně potřebovali. Nějakou dobu to trvalo než to z nich dostala, ale pak již za chvíli bylo připraveno šampaňské, káva a doutníky. Honzu bolela hlava z dehydratace, alkoholu a toho zpropadeného afrodisiaka. Cítil tlak v genitáliích a měl pocit, že něco je opravdu zatraceně špatně. Opět si připomenul, že si dají jen pár panáků, nechá Vaška si užít, třeba zatím trochu pospí v jednom z těch prázdných boxů a pak budou moci zmizet. Žena se měla vrátit z noční až ráno, s dcerou Jitkou byla paní na hlídání, takže nemusel pospíchat. Jenže on se únavou už viděl v posteli…
Dana
Na parketu u tyče se ploužila Ukrajinka Eva. Její manžel Vasja na Ukrajině bojoval ve válce a ona s Olgou ( jejich 11tiletá dcera ) bydlely v českém pohraničí. Eva vydělávala nejen na ně dvě, ale také na pomoc Ukrajině. Dana nad ní přemýšlela a bezděky zakroutila hlavou. Pak se jí udělalo strašně špatně. Vyběhla za klub a snažila se rozdýchat tlak, který ji drtil hlavu a hrozil, že ji roztrhá na několik kusů. Tentokráte už to neustála a všechno, co do sebe tak pracně tento den dostávala, se dralo ven. Křeče jí připomněly, že je čas zajít na vyšetření žaludku. Jestli to nejsou vředy. Dostala ze sebe, co mohla. Pak znovu další kolo na záchodě – tentokrát si několikrát omyla a promasírovala obličej a vykloktala. Tři orbitky z nového balíčku zmizely v puse a poměrně rychle je i vyplivla do koše. Zvedl se jí žaludek. Ten divný pocit rostl. Vyšla ze záchodu a namířila si to k baru, kde byla stále její káva, netknutá však už i studená. Mezitím, co byla pryč se na baru objevili dva muži, zabráni do nějaké opilecké diskuse. Namířila si to ke svému hrnku.
Pepa
Ona dnes opravdu není ve své kůži, pochopil Pepa, když se podruhé vymotala ze záchodu úplně bledá. Na baru seděla ta dvě značně podroušená individua z luxusního taxi. Ti chlápci byli okolo čtyřicítky a nalévali se šampusem. Danuš seděla ob místo vedle a nepřítomně zírala do hrnku s kávou. Najednou ucítil vibraci telefonu v náprsní kapse. Zkontroloval mobil a SMS zpráva ho upozornila na změnu zůstatku na bankovním účtě. Bohužel směrem dolů. Ach jo, pomyslel si a najednou intuitivně zvedl hlavu a podíval se na bar. To co uviděl, ho přimělo bleskurychle reagovat. Jeden ze dvou mužů právě uhodil Danu do obličeje tak silně, že zavrávorala až upadla. Pepa okamžitě přiskočil, pravou rukou odhodil druhého muže a agresora chytl pod krkem, trochu ho pozvedl a dal mu ránu pěstí. Muž mu po úderu změkl v rukách. Chytl ho za límeček a táhl ho po zemi přes celý klub ke dveřím. Dana mezitím vstala, kapesníkem si přikryla krvácející nos a rozeběhla se k němu. „Počkej!“ volala s pláčem.
Vašek
Bylo to tak opojné, být zpět v Čechách, teď jako král. Bourbon, kokain a ženy. Přemýšlel, jak nejlépe zařídit, aby si Honza užil. Neměl to doma jednoduché, jejich dcera byla smrtelně nemocná a veškeré volné prostředky, které vydělal on nebo jeho žena, okamžitě padly na boj s Huntingtonovou chorobou jejich devítileté dcery. Její stav se rapidně zhoršoval a degradace její osobnosti bolestivě zasahovala do života jejich rodiny. Oba se ženou dřeli s přesčasy, Honza se snažil dělat melouchy, jak mohl a jeho paní pracovala v zahradnictví v týdnu i o víkendu v nonstop obchodě ve městě, aby dokázali utáhnout náklady na přístroje, léky a různé terapie pro Jitku. Proto si Václav říkal, že pro Honzu bude fajn, když si vyrazí z kopýtka, zapomene na své problémy a užije si jako chlap, protože jeho žena neměla na nějaký sex ani pomyšlení a o víkendu se stejně vídali minimálně. Alespoň k této analýze došel během jejich rozhovoru ten a po tolika letech. Chtěl nějak kamarádovi pomoct. Jenže mu bylo jasné, že to nebude tak jednoduché. Honza se smekal jak úhoř, nechtěl o žádných ženských ani slyšet. Proto se Vašek rozhodl pro poměrně radikální řešení, vymyslel ho na záchodě, když do sebe vpravil tak tři sta miligramů kokainu. Honzovi se rozhodl nic neříkat, protože jinak by přeci neměl šanci na úspěch. Když se vracel na bar, ještě si nebyl úplně jist, jestli je to dobrý nápad. Za malou chvilku si vedle nich náhodně sedla krásná jen trochu bledá dívčina na bar a tím bylo rozhodnuto. Vesmír mu dal zelenou. A tak Vašek vzal Honzu za rameno a zaklepal na rameno dívky na baru. Když se otočila, ve zkratce ji slušně požádal, jestli by s nimi mohla jít „na trojku na pokoj“. To, že najednou vylétne rána, která dívku skolí, ho ani ve snu nenapadlo.
Honza
Vašek zase zmizel „na záchod“ a na něj padla únava. Rozhlédl se po baru a všiml si hrnku s kávou. Bez majitele. Neměl ani chuť ani sílu o tom přemýšlet a unaveně si mnul čelo prsty. Kamarád se zjevil zpět a on si ani nevšiml, že i káva už měla svou majitelku. Václav ho najednou vzal za rameno a té dívce navrhl, aby šli ve třech ( s ním!!! ) na pokoj. Honza nikdy nebyl na takové vylomeniny a styděl se za Vaška, za sebe i na ní se jen podívat. Když se odhodlal, spatřil v ní vyděšený pohled své ženy. Něco se v něm zlomilo, najednou cítil, jak letí jeho ruka a jak se Dana kácí pod fackou. Přišlo mu, že prakticky ve stejný okamžik ho nějaká ukrutná síla schvátila pod krkem a dostal ránu. Pak ztratil vědomí.
Dana
„Počkej! Nech ho bejt. To je můj muž. Honza. Do prdele, KURVA! Co jsem komu udělala?“ Rozbrečela se.
